Jan Hegar, trenér Zory Olomouc: „Myslím si , že utkání bylo oboustranně velmi bojovné. Bylo tam mnoho neproměněných šancí. My jsme v první půli znervózněli. Naštěstí v té druhé půlce jsme dokázali v útoku hrát o něco lépe, proměňovat šance a myslím si, že velmi kvalitní byla obrana a hlavně výkon brankářky. Rašková nám ten zápas doslova otočila. Potvrdilo se to, co jsem si myslel, že družstva jsou výkonnostně vyrovnaná a že to bude boj až do poslední minuty. Jsem rád, že jsme dnes zápas zvládli, ale myslím si, že do dalších odvet je to stále otevřené.“
Hudák Ľuboš, trenér SHK Veselí n. M.: „Gratuluji Olomouci k výhře. Z naší strany rozhodl přístup k proměňování šancí ve druhém poločase, s tím si nezasloužíme v podstatě ani bojovat o medaili. Některé hráčky by se měly nad sebou zamyslet. Jejich přesvědčení, že chtěly vyhrát, je málo na to, abychom vyhrávali zápasy.“
Žádná selanka se v sobotu v Olomouci neodehrála v utkání 1. zápasu Hanaček proti Veselí v boji o interligový bronz. Snad se ani žádná nečekala, vždyť vzájemná utkání obou soupeřů už tradičně nabízejí často až nečekané zápletky, mnohdy až hraničící s horory, diváci mnohdy jen nevěřícně kroutí hlavami co se to na hřišti vlastně děje. O vyrovnanosti svědčí i statistiky. Ze 32 interligových zstřetnutí jich 15 vyhrály Hanačky, 15 Panenky a dvě skončila nerozhodně. Vezměme si za příklad jen poslední dvě utkání obou soupeřů hraná v olomoucké hale. V základní části soutěže na konci února letošního roku Hanačky sehrály v Olomouci parádní partii, dařilo se jim na co sáhly v poločase vedly 11:6 a těsně před polovinou druhého poločasu zvýšily své vedení na 20:10. Za normálních okolností jasná záležitost. Zbývajících 18 minut hry však vyhrálo Veselí 14:5 a celý zápas nakonec skončil nejtěsnějším rozdílem ve prospěch našich holek. Hrdinkou Panenek se tehdy mohla stát Slovenka Eva Veselková, která ve druhém poločase zatížila domácí branku sedmi bankami. Panenky však prohrály, takže oslavné fanfáry se nekonaly.
Jak podobné toto únorové utkání bylo tomu, které jsme viděli v sobotu .v prvním dějství dobývání bronzu v play-off Shrňme si tedy alespoň některá fakta. První poločas skončil stejně jako v únoru, rozdílem pěti branek, ale tentokrát ve prospěch hostujícího rýmu (8:13). Od poloviny prvního poločasu za stavu 5:4 pro domácí jim střelecký prach úplně zvlhl, na dlouhou dobu se úplně odmlčely, jedinou trefou byla za třináct minut hry přesná střela Hurychové, naopak Veselanky zatížily konto Lucky Raškové devíti brankami a vedly v té chvíli už 6:13, dvě branky domácích v závěru poločasu byla jen kosmetickou úpravou skóre, p+tibrankový rozdíl do druhé části byl i tak hrozivý. Úplně opačný scénář však domácí hráčky předvedly po změně stran, kdy za jedenáct minu smazaly manko hostů a za další tři minuty se znovu po dlouhých minutách ujaly vedení 17:16. Domácí evidentně převzaly iniciativu, Panenky jako by najednou ztratily víru ve své schopnosti a tak v dalších minutách byly Hanačky vždy o krok vepředu a Veselanky jen dotahovaly. Dvakrát se jim to podařilo ze sedmiček (Olšovská a Šustková), posední vyrovnání zařídila Veselková, ta však krátce na to po třetím vyloučení musela odejít ze hřiště, takže největší Veselská zkušenost se tím vytratila. Závěr dramatu pak zařídila Tereza Kubáčková, která konečně v poslední minutě zařídila odskok na dvoubrankový rozdíl, dvacátá branka Šustkové pár sekund před koncem už byla jen labutí písní hostujícího celku, který už podruhé odjel z Hané s jednogólovou porážkou, která se zrodila po velkém obratu.
Velké drama tedy skončilo asi i zaslouženou výhrou domácích, ty prokázaly větší vůli po vítězství, trochu to připomnělo i spanilou jízdu Hanaček v minulém play-off proti favorizovaným Sokolkám z Poruby, kdy Olomoučanky zlomily prokletí favoritek a po zásluze si pověsily na krk bronzové medaile. Asi se jim to zalíbilo, protože ze všech i v letošním play-off srší odhodlání a víra ve své schopnosti, poprat se i letos o bronz i když i letos to bude hodně obtížné, protože ani letos nehrají play-off v roli favoritek. Proti nim stojí sebevědomý soupeř, který ví o co hraje, je však i zranitelný, zatím těží zejména ze zkušenosti dvou Slovenek (Olšovská a Veselková) výborné střelby Šustkové a hbité všudybylky Novotné, nesmíme však ani zapomenout na spolehlivou gólmanku Lekešovou, která dokáže potrápit naše střelkyně. Trenér Hudák má lavičku plnou talentovaných mladých hráček, bohužel ty se zatím na hřiště moc nedostanou (Zemčíková, Kutálková. sestry Klimešová, Větříšková). I vtom by mohla být pro naše holky šance, kádr našich děvčat je přece jen vyrovnanější a pro těžká utkání „použitelnější“ ve svém širším kádru..
Věřme tedy, že naše děvčata, která udělalav sobotu první a důležitý krok k zisku bronzu a že ani další kroky nebudou méně, úspěšné, ale že se vrátí ozdobeny bronzem, kter jim loni tak slušel.
Autor textu: Václav Dobeš
