Oslabené Hanačky v Mostě statečně vzdorovaly

Jiří Tancoš, trenér DHK Baník Most: „Samozřejmě jsme s naším projevem nespokojení, s energií, kterou jsme do utkání dali, možná s výjimkou úseku od čtyřicáté do padesáté minuty, kdy jsme hráli vysunutou obranu, díky této části zápasu jsme vyhráli. Bylo to pro nás hrozně těžké utkání, celý týden jsme trénovali kondici, takže hráčky jsou velmi unavené. Mysleli jsme si, že to bude jednodušší, ale únava asi byla větší, než jsme plánovali. Na druhou stranu to pro nás byla poslední šance, kdy máme tým pohromadě a na kondici trochu zapracovat, protože nám děvčata odjíždějí na reprezentační srazy a vracejí se týden před Ligou mistrů. Po prvním poločase byly hráčky obrovsky unavené, snažili jsme se hrát ofenzivně, ale dnes jsme na to s výjimkou jedné části utkání neměli, jsme rádi za vítězství.“

Libor Malínek, trenér DHK Zora Olomouc: „I když jsme prohráli, jsem s výkonem našich hráček spokojen. Jeli jsme sem s pokorou, víme o síle Mostu. Trochu nás trápí zranění, chyběly nám dvě klíčové spojky, přesto si myslím, že holky bojovaly, potrápili jsme Most, a to bylo naším cílem. Prohrát důstojně a znepříjemnit soupeři zápas, což se nám podařilo.“

                Bez trojice hráček ze základní sestavy Magda Kašpárková, Tatijana Gajdošíková a Annamária Patrnčiaková, zdravotně indisponované,  se museli obejít trenéři Hanaček v sobotu v Mostě a na výkonu to bylo samozřejmě patrné. Přesto však ostatní děvčata, která  se bez svých spoluhráček byla nucena obejít, sehrála výborné utkání a byly po většinu času favoritovi víc než vyrovnaným soupeřem.  Domácí začaly utkání velmi dobře, od prvních minut byly aktivnější a  ujaly se také  brzy vedení 4:0. Hanačky se však soupeře nezlekly a další minuty patřily jednoznačně jim, když do dvanácté minuty se jaly dokonce  vedeni 4:5. Další průběh však opět patřil více domácím děvčatům, které své vedení navýšily na 14:10, naše družstvo však nesložilo zbraně a do šaten se šlo za stavu 14:13. Začátek druhého poločasu se zase lépe vydařil domácímu družstvu, nicméně v deváté minutě bylo vyrovnáno (18:18) a dalších šest minut  byl stav neustále vyrovnán a obě družstva se přetahovala o vedení. Osudové z pohledu  našeho týmu bylo následujících deset minut od poloviny druhého poločasu, kdy domácí nastřílely za záda Haládikové a později pak Poláškové osm branek, a byly naopak úspěšné pouze jednou, kdy se do černého trefila Sovová. Brankový poměr se v tu dobu změnil z 18:18 na 29:22 a bylo vymalováno, favorit si už vítězství vzít nenechal. Znovu se ukázalo, jak málo mnohdy chybí, (tentokrát deset minut  k tomu), aby se celý průběh zhroutil a favorit i když měl  v průběhu mnohdy i namále opět vyhrál.