DHK ZORA Olomouc – Házená Jindř. Hradec 18:13 ( 7: 7)
Průběh utkání: 1:0, 3:1, 4:2, 4:6, 5:7, 7:7 – 10:11, 13:11, 13:12, 18:13.
Rozhodčí: Hanych, Škroch 55 diváků 7 m hody: 3/2 – 4/3 Vyloučení: 7 – 2
Sestavy a branky:
DHK ZORA Olomouc: Polášková, Švábová – Veselá, Protivánková, Molíková 1, Grofková 2, Možišová 4/2, Foretová 2, Palátová, Dobrovská 4, Krůpová 5.
Trenér: Mgr. Lubomír KREJČÍŘ
Házená Jindř.Hradec: Haňková, Kocarová – Rytířová, Tržilová, Březinová 5/3, Plucarová 6, Frühaufová 1, Tomanová, Jírová. Florková 1.
Trener Karel PETRŽALA
Obě družstva nastoupila do utkání v neúplných sestavách, domácí limitoval vysoký počet zranění, hostující zase problém se souběhem utkání dorostenek a družstva žen, které hrálo v Brně svůj zápas v Bohunicích. To byl také důvod, proč se část Jihočeských hráček z Olomouce (Kocarová, Rytířová, Březinová a Plucarová) přesunulo po utkání dorostenek do Brna (v Olomouci se hrálo v 15:00 v Brně v 17:00 hod. několik dorostenek s určitými problémy utkání žen buď zčásti, nebo možná celé zvládlo.
Utkání bylo poznamenáno faktem, že obě brankařky, jak domácí Polášková, tak i z Čes.Budějovic hostující Haňková podaly nadstandardní výkony, takže v součtu to znamenalo, že obranné činnosti převažovaly nad útočnými. V 13. minutě prvního poločasu byl stav utkání 4:2, poté se domácí na deset minut odmlčely a Jihočeškám se podařilo nastřílet čtyři branky v řadě a vývoj otočily. Do konce poločasu oba soupeři srovnali na remízu 7:7. Vývoj utkání pokračoval v podobném duchu i po směně stran. Do dvacáté minuty byl stav 10:11, což ještě vůbec neukazovalo na nějakou velikou změnu, ta ale přišla v samotném závěru. Pokud se v průběhu utkání nic moc nedělo, v poslední desetiminutovce se doslova strhl uragán. Během uvedených minut nasázely domácí děvčata za záda brankařky hostů až neuvěřitelných osm branek a samy inkasovaly jen dvakrát. Jak se rádo říká dá konec dobrý všechno dobré a pro naše holky to v sobtou platilo vrchovatě.
Pokud se poněkud blíže podíváme na naše děvčata. Každopádně je třeba ocenit, s jakým nasazením všechny, bez rozdílu bojovaly. V každém případě je třeba ocenit Polly Poláškovou, která se v brance doslova překonávala, byla doslova jedničkou, ale samozřejmě ani ona sama by vše nestačila zvládnout. Je třeba přiznat, že hra celkově moc většinou nedařila tak jak se na příklad dařilo o týden před tím v Mostě. Tím víc musíme ocenit to, že když se nedařilo tak, jak holky předpokládaly, konečného efektu a výsledku bylo dosaženo. Nechtěl bych příliš zasahoval, rozebírat a hovořit o jednotlivých hráčkách, všechny odvedly, opravdové maximum. Chtěl bych vyzdvihnout třeba jen jeden, nebo dva momenty u Veroniky Kristkové která nepatřívá úplně běžně mezi ty, které by rozhodovaly o osudech zápasů, ale na příklad v sobotu způsob jakými vlétla do „mlýnice“ v obraně soupeře a v krátké době pro své barvy vybojovala dvě sedmičky, to zasloužilo mimořádného uznání a pozornosti. Tolik snad jen na okraj toho, jak se v sobotu bojovalo. A tokových, nebo podobných příkladů bychom v sobotním zápase našli jistě daleko víc a víc.
Autor textu: Václav Dobeš