Hanačky získaly první výhru, nováček ale bojoval

DHK Zora Olomouc – HK Hodonín 24:21 (11:11)

Vývoj skóre: 0:1 2:1, 2:4, 4:5, 5:7, 7:7, 9:8, 9:11, 11:11 – 12:12, 14:13, 17:13, 17:15, 18:16, 20:17, 21:19, 24:19, 24:21.
Rozhodčí: Valášek, Vychodil / 212 diváků / 7m hody: 1/1 – 3/2 / vyloučení: 2–3.

Sestavy a branky:
DHK Zora Olomouc: Rašková, Polášková – Hurychová 1, Růžičková 1, Kapsová 5, Jansová2, Sovová, Hvostaľová, Kašpárková, Salčáková, Krajčovičová, Severová 1, Kubáčková 4/1, Gajdošíková 6, Chlandová 1, T. Fryčáková 3.
Trenér: Jan HEGAR

HK Hodonín: Nejezchlebová – Poláchová, Tóthová 1, Kováčiková, Smetková 2, Jadamíková, Jastrábová, Gärtnerová 2, Pospíšilová 2, Kalinová 5/1, Patrnčiaková 4, Nováková, Višňovská 2, Budayová 3.
Trenér: René GÄRTNER

Dramatické utkání na Hané skončilo po šedesáti minutách hry zaslouženou, ale trochu upocenou výhrou, korunovanou ziskem prvního dvoubodového zisku pro domácí družstvo Zory. V předzápasových prognózách jsme upozorňovali na to, že celek Hodonína není možné považovat za klasického nováčka, vždyť většina hráček má odehráno mnoho lítých bitev v nejvyšších soutěžích a desítky startů v reprezentačních družstvech. Zejména slovenská nejzkušenější dvojice Tóthová – Birkušová (Patrnčiaková) patří roky k tomu nejlepšímu, co interligová družstva mohou nabídnout. Rychlonohá, levoruká křídelnice Annamária Patrnčiaková řádila od pvních minut jako „Černá ruka“ a prokazovala, že to ještě umí, tak jako za mlada ještě v desu Trenčína, nebo v posledních letech v dresu Zlína a bylo jen dobře, že Lucka Rašková to měla “ošéfované“ a hodně toho od hbitého křída zlikvidovala. To Bebe Tóthová zpočátku vypadala, že snad ani nepůjde na hřiště, to si asi šetřila síly a v pravý čas rozpoutala pravé peklo před obranou našich děvčat a rozdávala přesné míče svým spoluhráčkám, zejména na křídla a do pivota. Prostě zapojila se do organizování závěrečného náporu hostujícího družstva v době, kdy si Hanačky vytvořily náskok. Samozřejmě to už není ta neúnavná Bebe, ale stále ještě hráčka s velkým přehledem a vhodná na závěrečný úder.

Hodonín má ale také řadu velmi perspektivních hráček, počínaje výbornou brankařkou Vandou Nejezchlebovou (1993), nebo posilu ze Zlína, dceru trenéra Gärtnera Natálií (1997), která už zkušeně řídila zejména ofenzívu Hodonína, teenagerky na spojkách levorukou Valerii Smetkovou (2001), nebo na levé spojce hrající Nikolu Kalinovou. A to ještě nesmíme zapomenout na další dvě Zlíňačky zabezpečující práci pivotů, zkušené Budayové a Pospíšilové, které se prosadily při střelbě z prostoru brankoviště a také se podílely na výborné organizaci obrany soupeřek. Tím jsme jen chtěli naznačit a potvrdit, že s družstvem Hodonína bude potřeba počítat, a v žádném případě jej není možno podcenit.

První minuty utkání a v podstatě celý první poločas byly aktivnější a nebezpečnější hráčky Hodonína, které také využili několika zaváhání domácích hráček v podobě nepřesných přihrávek, k rychlým brejkům. Naopak hra domácích nebyla tak uvolněná, nedařilo se připravovat akce až do finální přihrávky a vyložených šancí a domácí se proto musely pokoušet o střelbu ze středních pozic a ta se jim na štěstí dařila, zejména zásluhou Kapsové, Gajdošíkové a Kubáčkové, které svými úspěšnými střelami odpovídaly na úspěšné střelecké pokusy soupeřek. Vývoj střetnutí tedy byl vyrovnaný, jen dvakrát za poločas se náskok jednoho ze soupeřů navýšil na dvoubrankový a nakonec první poločas skončil remízou. Po změně stran se dařilo našim děvčatům střelami z dálky narušit konsolidovanou obranu Hodonína, střelecky se prosadila zejména Gajdošíková, přidaly se i další – Kapsová, a dvěma brejky také Tereza Fryčáková a vedení domácích se postupně zvyšovalo na čtyřbrankový rozdíl, pět minut před koncem dokonce narostl až na rozdíl pěti branek (24:19), hostujícímu družstvu se podařilo v závěru jen snížit na konečný tříbrankový rozdíl.

Jak už bylo uvedeno, vítězství se rodilo i tentokrát poměrně komplikovaně, je však třeba ocenit, že se prosadily především kanonýrky přesným střelami z dálky, které na brankařku Nejezchlebovou platily a byly dostatečně rasantní a také přesně zakončené. Kvalita hry ze strany domácího družstva nebyla tak vysoká jako v předchozích zápasech s Porubou, nebo v Prešově, ale herní zkušenosti z nejvyšší soutěže a herní vyzrálost většiny hráček byla vyšší, než u většiny těch mladších hráček Hodonína. Děvčata je nutno pochválit za přístup, a i když se některým nedařilo tak, jak by samy očekávaly, dovedly soupeře v rozhodujících pasážích hry „zlomit“ a utkání dovést do kýženého vítězného konce. Svůj vysoký standard si podržela brankařka Lucka Rašková, v obraně dominovaly Nikola Jansová, Lucie Severová a slovenské duo Kapsová – Gajdošíková.

Václav Dobeš